Kelti - Bojové

Bojové

Migrace Bojů

Bojové byli mocným keltským kmenem, který se skládal z několika větví. Jedna z nich osídlila přibližně ve 4. století př. n. l. střední a severozápadní Čechy, které začaly být později nazývány římskými zeměpisci a historiky zemí Bojů, Bohemií – latinsky Boiohaemum.

Bojové na českém území

Kultura Bojů se lišila od keltské skupiny usídlené v jižních Čechách. Pro ni byly typické mohylové pohřby, zatímco pro Boje kostrové pohřbívání. Nejvýznamnější bojská hradiště (latinsky oppida) se postupně přeměnila ve skutečná města. Bylo to především opiddum u Stradonic (nedaleko Berouna), kde se razily zlaté mince, Závist u Zbraslavi, Staré Hradisko (mezi Boskovicemi a Prostějovem), na Slovensku Bratislava.

Od 2. století př. n. l. byli zdejší Bojové vystaveni nájezdům Germánů, proto část etnika odešla z Čech na území dnešního jihozápadního Slovenska a Rakouska. Na přelomu letopočtu již bylo Keltů v Čechách méně než Germánů. Na Slovensku se udrželi o něco déle.

Další skupiny Bojů

Jiná skupina Bojů pronikla ve 4. – 3. století př. n. l. do Itálie do oblasti kolem dnešní Boloně (latinsky Bononia, předešle etrusky Felsina), odkud se v 2. století př. n. l. stáhli do středního Podunají. Kolem roku 60 př. n. l. byli panonští Bojové poraženi Dáky a z větší části se odstěhovali na území dnešního Švýcarska, kde už žily keltské kmeny Helvetiů a Haeduů. Na jejich území byli příchozí Bojové usazeni Caesarem, který vedl se zdejšími Kelty dlouhé války.

Zdroj: wikipedie

Doporučená literatura: Encyklopedie Keltů v Čechách, Encyklopedie Slovanské archeologie, aj.